Jak babičce, dědovi  nebo sobě pomoct zůstat déle aktivní a soběstační

Pokud vy sám nebo váš blízký používá dvě berle každý den už několik měsíců nebo let, možná nastal čas zamyslet se, zda neexistuje pohodlnější, zdravější a bezpečnější řešení.

Největším rizikem dlouhodobého používání berlí není bolest rukou ani zad. Největším rizikem je, že člověk začne chodit méně.

Když se pohyblivost začne zhoršovat, většina lidí automaticky sáhne po berlích. Dvě berle jsou výborným pomocníkem po operacích, úrazech nebo při krátkodobém odlehčení končetiny. Pro každodenní dlouhodobé používání u seniorů však často představují více problémů než řešení.

V tomto článku a videu se zaměříme na dlouhodobé používání dvou berlí. Problematice chůze o jedné berli se budeme věnovat v samostatném videu, protože přináší ještě větší problémy spojené s jednostranným zatížením těla.

Mnoho seniorů používá dvě berle celé měsíce nebo dokonce roky. Často proto, že je mají doma, jsou na ně zvyklí nebo jim nikdo neukázal vhodnější alternativu. Přitom právě dlouhodobá chůze o berlích je spojena s bolestmi rukou, ramen, zad, horší stabilitou a postupným omezováním pohybu.

Ve videu níže ukazujeme modelovou situaci, se kterou se na prodejně setkáváme poměrně často. Nejde o kritiku berlí – ty mají své nezastupitelné místo, ale pouze jako krátkodobé řešení. Pokud se jedná o déle trvající problém jsou berle téměř vždy pro stašího člověka nevhodné. 

🎥 Nejprve se podívejte na video a poté si můžete přečíst podrobnější vysvětlení jednotlivých problémů, které dlouhodobé používání dvou berlí často přináší.

1. Chronické přetěžování zápěstí a rukou

Při chůzi o berlích nese značnou část váhy těla zápěstí a dlaně. Zatímco po operaci nebo úrazu to člověk několik týdnů vydrží, při každodenním používání po dobu měsíců či let začínají přicházet problémy.

Časté jsou:

• bolesti zápěstí,
• přetížení šlach,
• záněty šlachových pochev,
• syndrom karpálního tunelu,
• brnění prstů,
• slabost úchopu.

Mnoho seniorů si přitom ani neuvědomí, že jejich bolesti rukou nesouvisí s věkem, ale právě s dlouhodobým používáním berlí.

2. Bolesti krku, trapézů a ramen

Pokud si všimnete člověka chodícího o berlích, velmi často uvidíte jedno společné.

Ramena jsou vytažená směrem k uším.

Tělo se podvědomě snaží získat větší stabilitu a horní část trapézových svalů zůstává během chůze v neustálém napětí. Výsledkem bývá:

• ztuhlý krk,
• bolesti ramen,
• bolesti hlavy,
• bolestivé trapézy na dotek.

Po delší době může být tato oblast bolestivá prakticky neustále.

3. Nahrbená záda a horší dýchání

Tohle je problém, který bývá často přehlížený.

Při chůzi o berlích se ramena stáčejí dopředu a nahoru. Hrudní páteř se postupně zakulacuje a hrudník ztrácí schopnost plně se rozvinout při nádechu.

Senior se začne hrbit.

Dýchání je mělčí.

Pohyby jsou méně plynulé.

A pokud tento stav trvá dlouho, stává se novým standardem držení těla i mimo samotnou chůzi.

4. Bolesti bederní páteře

Pokud jedna část těla nefunguje správně, musí ji kompenzovat jiná.

Při dlouhodobém používání berlí bývá často přetěžována bederní páteř. Člověk vytáčí trup, snaží se odlehčit nohám a vytváří si pohybové stereotypy, které nejsou přirozené.

Výsledkem bývá:

• bolest v kříži,
• ztuhlost bederní páteře,
• bolesti při delší chůzi,
• bolesti při vstávání ze židle,
• celkově horší stabilita.

A právě zhoršená stabilita často vede k dalšímu omezení pohybu.

5. Putování od lavičky k lavičce

Tohle je problém, který nevidí lékař ani fyzioterapeut.

Vidí ho rodina. A když se my napřímo zeptáme klienti nám jej potvrzují.

Mnoho seniorů si začne plánovat život podle míst, kde si mohou sednout.

Znají každou lavičku v okolí.

Znají každou zastávku.

Znají každé místo, kde si lze odpočinout.

A jinam se často bojí vydat.

Ne proto, že by tam nedošli.

Ale protože si nejsou jistí, zda si budou mít kde sednout.

Takové omezení má obrovský dopad nejen na fyzickou kondici, ale i na psychiku člověka.

6. Volné ruce? Prakticky nemožné

Potřebujete vytáhnout mobil?

Podívat se do kapsy?

Otevřít kabelku?

Vyndat peněženku?

To všechno je s berlí mnohem složitější.

Senior musí vyřešit, kam s berlí, aby nespadla na zem. Často ji opírá o tělo, o zeď nebo se snaží balancovat na jedné ruce.

Každá taková situace zvyšuje riziko pádu.

7. Berle padají

A když už spadnou…

Mladý člověk je zvedne během dvou sekund.

Pro mnoho seniorů je to ale velmi nepříjemný problém.

Ohýbání bývá bolestivé.

Rovnováha nejistá.

A některé berle skončí na zemi několikrát denně.

Možná to zní jako drobnost, ale právě drobnosti často rozhodují o tom, zda člověk bude chtít chodit ven.

8. Strach z pádu

I velmi aktivním seniorům se někdy zamotá hlava.

Někdy zakopnou.

Někdy se jim udělá nevolno.

S berlí člověk většinou nemá možnost si okamžitě sednout.

A právě tato nejistota vede mnoho lidí k tomu, že začnou pobyt venku postupně omezovat.

Ne kvůli lenosti.

Kvůli strachu.

Proč je chodítko lepším řešením?

Mnoho lidí vnímá chodítko jako symbol zhoršení zdravotního stavu.

V praxi je tomu často přesně naopak.

Správně zvolené čtyřkolové chodítko dokáže vyřešit většinu výše uvedených problémů najednou.

Chodítko:

✅ nezatěžuje zápěstí tak jako berle

✅ umožňuje přirozenější držení těla

✅ pomáhá narovnat záda

✅ nabízí výrazně lepší stabilitu

✅ má brzdy

✅ samo stojí

✅ nepadá na zem

✅ umožňuje kdykoliv uvolnit ruce

✅ nabízí stále připravené sedátko

✅ lze složit do auta

✅ pomáhá překonat strach z delších tras

Největší výhodou však bývá něco úplně jiného.

Lidé s chodítkem často začnou znovu chodit více.

A právě pravidelný pohyb je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro zachování mobility, kondice a soběstačnosti ve vyšším věku.

Chodítko není krok zpět

Mnoho seniorů přechod na chodítko dlouho odmítá.

Ve skutečnosti však bývá chodítko často krokem vpřed.

Pokud člověk díky vhodnější pomůcce chodí více, bezpečněji a s menší námahou, nejedná se o prohru.

Jedná se o investici do vlastní samostatnosti.

Doufáme, že vám tento článek pomohl podívat se na berle a chodítka trochu jinou optikou. Naším cílem není přesvědčovat každého seniora, aby odložil berle, ale upozornit na situace, kdy může vhodně zvolená pomůcka znamenat více pohybu, větší jistotu a delší zachování samostatnosti.

David Řepka a Markéta Ivanišová z Repom.cz