Pasivní antidekubitní matrace je navržena tak, aby pomáhala předcházet vzniku proleženin (dekubitů) a podporovala komfort pacientů, kteří musí dlouhodobě ležet. Na rozdíl od aktivních matrací, které používají mechanizmus nafukování a vypouštění vzduchu, pasivní antidekubitní matrace využívají speciální materiály a konstrukční prvky ke snížení tlaku a zlepšení rozložení tělesné hmotnosti.

Jakou potřebuji matraci?

Jak funguje pasivní antidekubitní matrace?

Pasivní antidekubitní matrace nepotřebuje kompresor ani elektrické napájení. Pracuje především s vlastnostmi pěnového jádra a konstrukcí matrace tak, aby se tělo do podložky vhodně zanořilo a zatížení se rozložilo na větší plochu.

Cílem je omezit dlouhodobé působení vysokého tlaku zejména v místech, kde jsou kosti blízko povrchu těla – například v oblasti křížové kosti, kyčlí nebo pat.

Z čeho může být pasivní matrace vyrobena?

Jednotlivé antidekubitní matrace se konstrukcí výrazně liší. Používají například:

• viskoelastickou neboli paměťovou pěnu, která se působením tělesné hmotnosti a tepla přizpůsobuje tvaru těla,
• více vrstev pěny s rozdílnou tuhostí, které kombinují zanoření těla s potřebnou oporou,
• profilované pěnové jádro, jehož jednotlivé části se mohou při zatížení lépe přizpůsobovat,
• samostatné pěnové segmenty nebo buňky, které reagují na zatížení jednotlivých částí těla,
• případně další materiály a konstrukční prvky určené k ovlivnění rozložení tlaku a mikroklimatu mezi tělem a matrací.

Ne každá pasivní antidekubitní matrace tedy funguje stejně a paměťová pěna sama o sobě z matrace antidekubitní matraci nedělá.

Pro koho je pasivní antidekubitní matrace vhodná?

Pasivní matrace se používají jak u lidí s nižším rizikem vzniku dekubitů, tak u pacientů s vysokým nebo velmi vysokým rizikem. Záleží na konstrukci a určení konkrétní matrace.

Proto nelze jednoduše říct, že aktivní matrace je vždy „vyšší stupeň“ a pasivní matrace je pouze pro lehčí případy.

Při výběru je potřeba zohlednit zejména:

• riziko vzniku dekubitů,
• schopnost člověka samostatně měnit polohu,
• dobu strávenou na lůžku,
• tělesnou hmotnost,
• stav pokožky,
• případnou inkontinenci,
• již vzniklá tlaková poranění a celkový zdravotní stav.

U člověka s vysokým rizikem nebo již vzniklým dekubitem je vhodné výběr konkrétní matrace konzultovat se zdravotníkem, který zná jeho stav.

Pasivní matrace nenahrazuje polohování

Antidekubitní matrace pomáhá snižovat zatížení rizikových míst, ale sama o sobě nezaručuje, že dekubit nevznikne.

U dlouhodobě ležícího člověka je stále důležité sledovat stav pokožky a podle jeho zdravotního stavu a doporučení zdravotníků provádět změny polohy. Potřebná frekvence polohování není u každého člověka stejná a nelze ji určit pouze podle typu matrace.

Výhody pasivních antidekubitních matrací

Velkou praktickou výhodou je jednoduchost. Matrace nepotřebuje kompresor, elektrickou zásuvku ani nastavování tlaku a při používání nevydává hluk.

Podle konkrétní konstrukce může zároveň nabídnout dobré rozložení tlaku, vysokou nosnost, prodyšné jádro nebo možnost zónování jednotlivých částí matrace.

Matraci je potřeba používat a čistit podle pokynů výrobce a pravidelně kontrolovat její stav. Proleželé, trvale deformované nebo poškozené pěnové jádro už nemusí poskytovat vlastnosti, pro které byla matrace navržena.